V létě 2019 ke mně po vodě připluly dva zvláštní kusy dřeva. Jeden vypadal jako zahnutá hůlka, druhý jako vyřezaný ptáček. Zaujaly mě, vylovila jsem je a vzala si je domů. Po pár dnech jsem zaslechla  v rádiu upoutávku na setkání s mexickým učitelem Stevem Gallegosem, který vede cesty za vnitřními průvodci - zvířaty. Přejel mi mráz po zádech jako vždy, když se mnou něco silně rezonuje. Okamžitě jsem se vrhla k počítači a zjistila, že je volné poslední místo. V tu ránu bylo moje a já se nemohla dočkat. Steve Gallegos byl jako pohádkový dědeček. Moudrý, laskavý a neuvěřitelně vitální starý muž. Klid, který vyzařoval z jeho tváře mě prostoupil během chvilky. Laskavý hlas mi byl blízký a moc příjemný. A právě tímto hlasem mě zavedl na moji první hlubinnou cestu, která odstartovala moji dlouhou a já doufám, že nikdy nekončící pouť do mých vnitřních světů.  Zážitek z mé první cesty si můžeš přečíst >>TADY.     Po tomto prvním dvoudenním setkání se v mém životě začaly dít malé zázraky. Všimla jsem si, jak mi všechno vychází. Všechno do sebe zapadalo a co se nedělo tak, jak jsem chtěla já, mělo vždy další pozitivní význam. Tento stav trval asi dva týdny. Věděla jsem, že to má souvislost s mými vnitřními cestami. Na každé sem totiž rostla, rozpouštěla zaseknuté části a doslova se učila znovu létat. Musela jsem na další workshop a tak jsem se se Stevem setkala hned další rok v Bratislavě a zažila to samé. Byla jsem velmi překvapená, když nám Steve vyprávěl, že jednoho dne k němu po vodě připlula "mluvící hůlka", která odstartovala jeho cesty za vnitřními průvodci. Pokud jste pozorně četli, jistě vám to něco připomíná. WOW 🙂 Dnes mám již za sebou tříletý výcvik a stala jsem se tak certifikovanou průvodkyní za cestami do vnitřních světů. Pokud slyšíš volání svých vnitřních průvodců, bude mi ctí tě k nim doprovodit a držet ti prostor pro všechny vaše společné cesty.